Jiný život blogováním

6 věcí, které jsou na blogování nejtěžší

Je blogování těžké? Vždyť člověk přece jenom sedí za počítačem a „něco“ tvoří. Pak to šoupne na web a je to. Pokud už nějakou dobu s blogem zápasíte, víte, že nic není dál od pravdy.

Výdrž

Pro mě je absolutně nejtěžší vydržet konzistentně a pravidelně blogovat. Toto je můj dohromady třetí blog a u předchozích dvou jsem ztroskotala právě na tom, že jsem zkrátka nedokázala pravidelně plodit něco smysluplného. Měla jsem období euforie, kdy jsem potřebovala něco psát každý den. To pak přešlo a nastalo období obrovského propadu. Má vůbec cenu psát? Věnovat tomu čas?

Přitom jde jen o to vytvořit si seznam témat budoucích příspěvků, ediční plán a držet se toho. V některém z dalších příspěvků se svému boji s výdrží a tipům, jak nad tím vyhrát, budu věnovat podrobněji. Těšte se;-)

Téma

Vybrat si to správné téma je složitá věc, a to i když máte pocit, že můžete začít blogovat prakticky o čemkoliv. A právě tady můžete pohořet. Jeden příspěvek je recenze na knížku, druhý recept na lehký oběd, třetí reportáž z vaší dovolené. A po čase se stane, že se vám začne blog jaksi rozpadat. Čtenáři úplně netuší, co od vás můžou čekat, a vy máte takový záběr, že se nevěnujete pořádně ani jednomu. Anebo jste si vybrali špatné téma, které je odsouzeno k neúspěchu. Nejste si úplně jistí? Mrkněte na můj článek O čem psát blog a podle návodných otázek si ujasněte, jaké je vaše téma.

Začít!!!

Máte rozmyšlený nápad na téma blogu, schopnosti na určité úrovni, ale čekáte. Ne a ne začít. Srovnáváte se s úspěšnými blogery, kteří už mají rozjetý blog, napsali několik e-booků, natáčejí videa, mají v malíčku sociální sítě, atd., atd. a jsou prostě… úžasní. Jak byste mohli být lepší než oni? Váháte, jestli se do toho vůbec pustit.

A víte co? I ti nejúspěšnější přece někdy museli začít. Jejich blog nevznikl najednou ze dne na den. Takže:

  1. Dopřejte si čas a nechte své nápady trochu uzrát.
  2. Učte se od ostatních. Nebojte se diskutovat na fórech, přidávat komentáře u příspěvků svých oblíbených blogerů, atd. Krásně se tak před samotným spuštěním blogu rozjedete. A nepřestávejte to dělat, i když už máte blog online.
  3. Naplánujte si spuštění blogu.
  4. Odpalte to!

Kdo to bude číst

Přiznejme si to. Píšeme blog proto, aby nás někdo četl a dával nám zpětnou vazbu. Jinak bychom si přece klidně mohli psát do šuplíku a necpat se online. I vaši čtenáři někde jsou, nebojte se. Jak ale takové čtenáře získat? Na internetu najdete spoustu tipů, řadu z nich nesrozumitelných, zamotaných, na první pohled hodně technicky náročných. Moje rada zní: Nenechat se na začátku zahltit a začít jednoduše. O dalších způsobech rozšiřování čtenářské základny napíšu samostatný příspěvek. Toto jsou první nejdůležitější kroky:

  1. Znejte své čtenáře! Své čtenáře zkrátka musíte znát, abyste věděli, s kým mluvíte. Jak si takového čtenáře představujete? Co ho zajímá, kde se na síti pohybuje? Pro koho vlastně píšete? Jen pokud si budete umět na tyto otázky odpovědět, bude váš příspěvek relevantní a najde si své čtenáře.
  2. Se čtenáři veďte dialog, komunikujte. Je to jeden z nejjednodušších a nejúčinnějších způsobů, jak rozšířit počet svých čtenářů. Hodně pomůže, když budete k blogování přistupovat jako k dialogu.
  3. Hned od začátku o své čtenáře pečujte (všeho ovšem s mírou;-)) bez ohledu na to, kolik jich máte. Posílejte jim newsletter, pravidelně je informujte o tom, co se u vás děje. Jen tak vás budou rádi sdílet dál.
  4. Sdílejte svůj příspěvek mezi přáteli a na sociálních sítích. Sociální sítě jsou tu pro vás a určitě vám pomůžou najít první čtenáře.

Čas

Blogování je časově náročné. Tak to je a nic s tím neuděláte stejně jako s faktem, že den má jen 24 hodin. Bojíte se, že na blogování prostě nebudete mít čas? Existuje ale několik způsobů, jak si nějaký ten čas navíc vyrobit.

  1. Naplánujte si konkrétně, v který čas budete blogovat. Pokud budete čekat, až budete mít trochu volného času, nedostanete se k blogování nikdy.
  2. Omezte svůj čas na sociálních sítích (ach jo, už zas!).
  3. Nedívejte se tolik na televizi, youtube, netflix nebo co to vlastně sledujete. Pokud na to máte čas, máte i čas blogovat.

Stud

Už už chcete zmáčknout to tlačítko „Publikovat“, ale stydíte se. Všichni se tak dozví, že blogujete (není to ale vlastně váš cíl?) a můžete se tak ztrapnit. Taky jsem tam byla. Z vlastní zkušenosti vím, že ten pocit trvá jen chvilku. Rozhodně jsem si na něj nevzpoměla v okamžiku, kdy mi první člověk do komentářů napsal, že děkuje a že mu můj blog pomohl. A úplně zmizel, jakmile jsem se svými čtenáři začala diskutovat. A to jsem introvert. Takže s chutí do toho!

Co  je/bylo největší překážkou v blogování pro vás?

Odpovězte